Švarcsystém nebo obchodně právní vztah?

V posledních dnech se opakují dotazy firem, zejména z okruhu malých a středních podnikatelů, ke změnám v právních předpisech České republiky s tím, že údajně nebude možné uzavírat dohody s jednotlivými podnikajícími fyzickými osobami ("ičaři") bez nebezpečí vysokých pokut za správní delikty. Tyto obavy a různá tvrzení je nutné uvést na pravou míru.

Novela zákoníku práce (ZP) č. 262/2006 Sb., provedená zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012, ani novela zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., provedená zákonem č. 367/2011 Sb., žádným způsobem nemění současný právní rámec podnikání OSVČ. Oba zákony pouze precizují pojmy závislá práce a nelegální práce včetně sankcí za porušování právních povinností jednotlivých subjektů.

Legislativa pro tzv. švarcsystém používá pojmu "zastřený pracovně právní vztah". O co tedy jde?

Zákaz tzv. švarcsystému znamená, že práce fyzické osoby, která vykazuje znaky pracovního poměru, nemůže být vykonávána formou podnikatelské činnosti. Známým a typickým příkladem byly pokladní v nákupním centru, které pracovaly jako podnikatelky na živnostenský list.

Jaké znaky má pracovně právní vztah - výkon závislé práce (§ 2 ZP):

  1. Práce je vykonávána pod přímým řízením odpovědné osoby (§ 11 ZP) ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Nadřízený je oprávněn ukládat úkoly, zaměstnanec je povinen tyto úkoly v rámci podmínek uvedených v pracovní smlouvě plnit.
  2. Práce je vykonávána osobně (ne tedy prostřednictvím další osoby), jménem zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Porušení povinností zaměstnance při výkonu práce, např. i způsobením škody třetím osobám, se řeší v pracovně právní rovině nikoliv přímou náhradou škody.
  3. Práce je vykonávána na určeném pracovišti ve stanovené pracovní době, za mzdu nebo odměnu.
  4. mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je uzavřena řádná pracovní smlouva podle ust. § 34 ZP.


Jaké znaky má obchodně právní vztah - výkon podnikatelské činnosti:

  1. Práce pro podnikatele fyzickou nebo právnickou osobu (např. vyššího dodavatele) vykonává jiná podnikající osoba (např. OSVČ), sjednané práce (subdodavatel), oprávněný k výkonu této práce podle platných právních předpisů - živnostenský list a další doklady (např. dle přílohy č. 2 a 3 zákona 455/1991 Sb. Živnostenský zákon).
  2. OSVČ, subdodavatel, vykonává práci svým jménem a na svou odpovědnost. Za řádné provádění prací, případně za způsobenou škodu odpovídá sám, nemůže své povinnosti a odpovědnost přenášet na dodavatele. Týká se i záruky za provedené dílo.
  3. Mezi dodavatelem a subdodavatelem musí být uzavřena řádná smlouva o dílo podle ust. § 536-565 Obchodního zákoníku (ObZ).
  4. Tato smlouva musí obsahovat konkrétní úkol, věcně vymezený (provedení x m2, x m3 apod.) za cenu (nikoliv mzdu!) stanovenou podle nabídky nebo kalkulace, dohodou. Nelze doporučit jinou formu, např. odvození ceny práce podle úkolu v hodinách.
  5. Subdodavatel používá k provedení prací vlastní nářadí a pomůcky, vlastní osobní ochranné pomůcky. Není vyloučeno zajištění a odprodání potřebného materiálu vyšším dodavatelem, které může mít různé racionální důvody (množstevní sleva, výhodnější podmínky dodávky, doprava, ostraha).
  6. Subdodavatel provádí práce samostatně podle dohodnutého postupu, bez určování denních úkolů např. stavbyvedoucím.
  7. Za provedené práce je vystavena řádná faktura s povinnými náležitostmi. Faktura obsahuje úhradu za skutečně provedené práce v daném období, nikoliv průběžnou paušální (+/- stejnou) částku za jednotlivé měsíce.
  8. Na subdodavatele neplatí pracovní doba zaměstnanců (výjimkou může být přístup na pracoviště z hlediska dodržování předpisů BOZ), nenáleží mu odměna za prostoje, náhrady cestovného, nemocenská, dovolená a jiná plnění typická pro pracovní poměr.
  9. SOD nemůže obsahovat podmínky výhradní práce pro dodavatele. Subdodavatel by měl doložit, že stejné nebo obdobné práce provádí (prováděl) i pro jiné podnikatele.


Pokud tedy firma důsledně oddělí obě základní formy zajišťování svých úkolů a dá jim jednoznačnou smluvní formu, nemůže hrozit nebezpečí sankcí ze strany kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce.

 

Zdroj: Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR