STAVEBNÍ MANAGEMENT: NÁSTROJ, KTERÝ NĚCO STOJÍ, PŘESTO VÝZNAMNĚ INVESTOROVI USPOŘÍ

Každý investor, který přemýšlí o tom, zda a koho si zvolit za stavebního manažera by si měl položit základní otázku, zda hledá dodavatele nebo skutečného partnera. Úkolem stavebního manažera je především investora chránit před tím, aby neutrácel zbytečně a naopak investoval do efektivních řešení, říká na úvod rozhovoru k tématu promyšleného stavebního managementu, Erik Štefanovič, jednatel DELTA Projektconsult.

Jaká oblast je obvykle při přípravě projektu pro investora prioritní?V České republice jsou to obvykle v počáteční fázi při samotném plánování a přípravě projektu náklady, tedy cena. Investor však během příprav projektu velmi rychle sám pochopí, že dalším neopominutelným faktorem a garancí, kterou po nás jako po stavebním manažerovi vyžaduje je termín. Uvědomí si, že pokud začne například ve své nové výrobní hale vyrábět o tři měsíce později, přichází tak o čtvrtinu svého ročního obratu, říká Štefanovič, jednatel české a slovenské DELTA Projektconsult. Jeho kolega Wolfgang Gomernik, který působí aktivně především v řízení činnosti DELTA na Ukrajině také potvrzuje tuto skutečnost. „Dodržování termínů dokončení díla jsou absolutní nutností, a to především u výrobních podniků, neboť každá minuta je pro zákazníka drahá. Obecně závisí priority na typu nemovitosti a také na typu klienta, vždy ovšem platí, že od nás jako stavebního manažera očekává poskytnutí jistoty a důvěry. A to na Ukrajině platí dvojnásob.

„DELTA se řídí pravidlem, že přistupuje k investorovi jako spoluhráč. „Jsme partneři na stejné straně hřiště, proto férově chráníme investora a jeho investici“, říká Štefanovič.

V poslední době lze v ČR vysledovat také změnu myšlení. Investoři si začínají více uvědomovat důležitost daného stavebního objektu pro své podnikání. Objekt, který reprezentuje jejich značku a firemní kulturu. Je cítit, že s úspěchem přichází také chuť investovat více i do své zodpovědnosti k životnímu prostředí. Vytvářet pro své podnikání objekt, který je nakonec ekonomicky dlouhodobě smysluplnější. Rozdíl mezi východoevropským a západoevropským pohledem na výstavbu vnímám mimo jiné z pohledu dlouhodobosti rozhodnutí. Čím dál na východ, tím je tento pohled kratší. Na západě se při rozhodnutích o výstavbě dívají zatím dále dopředu. U nás jsme někde uprostřed a nyní se naštěstí začínáme pomalu posouvat směrem k dlouhodobějšímu pohledu na užívání objektů. Zatímco v uplynulých letech byly standardní požadavky klientů spíše na „jednoduchý a levný objekt“, nyní se dostávají do popředí jejich zájmu i environmentální aspekty. Tento trend hodnotím jako velmi pozitivní, neboť s rostoucím úspěchem firem roste také jejich zodpovědnost a určitá sociální povinnost vůči společnosti. Klienti sami cítí, že toto „environmentální chování“ je faktor, který řadí firmu do určité elitní skupiny úspěšných firem“, komentuje situaci dále Štefanovič. Wolfgang Gomernik potvrzuje fakt, že ekologie a také sociokulturní složky jsou důležité, zároveň však jedním dechem dodává, že začíná být bohužel ve velké míře provozován tzv. greenwashing.

Co je nejnáročnější na procesu stavebního management ve Vaší zemi?

„Myslím, že nejnáročnější je stále to, dokázat přesvědčit investora, aby věnoval projektu dostatečnou energii již v období jeho přípravy, ještě před fyzickou výstavbou. Že jakákoliv improvizace během realizace projektu je ztrátou kvality a hodnoty budovy. Přináší neúměrné navýšení nákladů, které je absolutně v nepoměru s počátečními uspořenými náklady za honorář architekta či projektanta. O skluzech termínu z tohoto důvodu ani nemluvě. Pokud se totiž ve fázi přípravy projektu podaří pochopit všechny cíle investora a tím úplně definovat stavební záměr, pak je proces výstavby již jen vyladěnou symfonií“, argumentuje Štefanvič. Gomernik z Ukrajiny dodává, že náročné je jednání s často dvěma investory najednou, neboť stejně jako v Česku je u mezinárodních klientů přítomen jak zástupce investora ze západu, tak místní jednatel firmy nebo projektový vedoucí. „Tím se bohužel často dostáváme k tomu, že musíme zprostředkovávat informace mezi nimi, což by nemělo být náplní naší práce. Zde se nám ovšem daří čím dál více díky našim výkonům v oblasti budování týmu a startovním workshopům projektu, vnášet jasno v rozdělování rolí v projektu. Což je jistě skutečně přidaná hodnota při zadání řízení stavebního projektu Deltě. Dodržení nákladů, termínů, kvality atd. jsou pak našim denním chlebem, garancí, kterou poskytujeme klientovi s naprostou samozřejmostí“.

Erik Štefanovič ještě závěrem doplňuje k tématu nejnáročnějších činností stavebního managementu nepříjemné srovnání se kterým se potýká většina investorů, která se rozhodne realizovat své stavby v Čechách. „Skutečně velkým problémem u nás ve srovnání se západní Evropou zůstávají úřední povolení. S nadsázkou svým zahraničním klientům říkám, že i když u nás Marie Terezie zavedla byrokratismus, tak až my jsme ho dovedli do perfekcionismu. Oproti Slovensku sice již můžeme v některých případech sloučit územní a stavební povolení, ale i tak jsou úřední lhůty oproti např. Rakousku dvoj až trojnásobné. Pro jednoduchý průmyslový objekt trvá u nás zjišťovací řízení E.I.A., územní řízení a stavební povolení asi 8 až 10 měsíců. V Rakousku pro obdobný projekt získáte veškeré povolení za 3 měsíce. Když si několik měsíců pozdějšího provozu dáme do čísel např. s ohledem na pozdější nábor pracovních sil nebo chybějící obrat našich klientů a jejích subdodavatelů, tak je tato ekonomická ztráta pro naše hospodářství enormní. Proto je důležité hned na začátku ověřit, jaké úřední procesy nás omezují nebo mohou přípravu projektu ohrozit“.