AZBEST ŠKODÍ NAŠEMU ORGANISMU

Azbest je všeobecně znám jako nepřítel našeho zdraví. Působí totiž negativně na náš organismus. Kde se na našich domech může azbest skrývat a jak nám může ublížit?

Azbest je název pro minerály ze skupiny silikátů, které se v přírodě nacházejí jako serpentiny a amfiboly. Společnou vlastností všech azbestových minerálů je jejich vláknitá struktura. Délka vlákna mnohonásobně převyšuje jeho průřez a může docházet k jeho štěpení po délce.

Azbest se rozšířil nejvíce v druhé polovině 19. století kdy se azbestová vlákna začala používat jako surovina v různých oborech průmyslu. Azbest byl atraktivní svou nehořlavostí, odolnosti vůči působením kyselin, elektrickou nevodivostí, pevností a ohebností. Azbest měl široké využití a asi 70 procent jeho výroby se uplatnilo ve stavebnictví. Velkou část tohoto objemu tvořily střešní krytiny, instalační roury, zabudované nebo exteriérové a podstřešní desky. Azbest se také uplatnil v řadě protipožárních nástřiků a nátěrů.

Jak již bylo uvedeno, azbestová vlákna mají tendenci štěpit se po délce. Štěpením vznikají vlákna velmi malých rozměrů. Pokud se azbestová vlákna dostávají do ovzduší, stávají se polétavými (v případě nepříznivých podmínek až na několik kilometrů), a nechráněný člověk je jejich přirozeným příjemcem.

Přes dýchací ústrojí se nám azbest dostane do našeho organismu. Azbestová vlákna se nám usadí v plicních sklípcích kde vyvolají dráždivou místní reakci a mohou posléze býti spouštěcím faktorem onemocnění.

Je potřeba upřesnit, že negativní účinky na zdraví nespočívají v chemickém působení azbestu, ale v mechanickém dráždění citlivých vnitřních tkání. Nejrizikovější pro lidský organizmus jsou azbestová vlákna dlouhá 5 až 8 µm s tloušťkou méně než 1,5 µm.

První celosvětové důkazy o nebezpečí azbestu byly uveřejněny již v roce 1955, tedy dávno před jeho největším průmyslovým rozmachem. V České republice byl azbest zařazen do skupiny prokázaných karcinogenů v roce 1984 vydáním směrnice ministerstva zdravotnictví. Směrnicí došlo k omezení (nikoliv úplnému zákazu) výroby materiálů s obsahem azbestu, a to pouze v případě, kdy nebylo možné použít jiných materiálů. Zcela byla zakázána aplikace azbestu nástřikem.

V prostředí Evropské unie vznikla v roce 1991 směrnice 91/659/EHS upravující prodej a používání azbestových výrobků v EU. V ČR byl azbest zakázán zákonem č. 157/1998 Sb. z roku 1999. Po vstupu ČR do EU je tato oblast upravována zákonem 356/2003 Sb. Výroba, obchodování a používání azbestového materiálu je nyní v EU zcela zakázáno.